Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Tato pravidla vychází ze zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním,vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášky č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání, vyhlášky č. 47/2005 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem a vyhlášky č. 177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisůSouhlas zřizovatele vydán dne: 25. 10. 2011
Účinnost od 1. února 2012
Mgr. Bc. Zdeněk Pešek ředitel školy

I. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. V prvním pololetí se vydává žákovi výpis z vysvědčení. Ve druhém pololetí se vydává žákovi vysvědčení.
2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikací.
3. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
4. Bude-li žákova absence v teoretickém vyučování v oborech vzdělání s maturitní zkouškou vyšší než 10 % a v oborech vzdělání s výučním listem vyšší než 20 % nemusí být žák klasifikován ze žádného předmětu. Bude-li žákova absence v odborném výcviku v oborech vzdělání s maturitní zkouškou vyšší než 10 % a v oborech vzdělání s výučním listem vyšší než 20 %, nemusí být žák klasifikován z odborného výcviku. V těchto případech bude pedagogická rada posuzovat závažnost důvodů vyšší absence individuálně u každého žáka a ředitel školy rozhodne, zda bude či nebude žák klasifikován.. (Za 100% se považuje maximální počet hodin odučených dle „Souboru pedagogicko – organizačních informací“ na příslušný rok uveřejněného ve Věstníku MŠMT ČR.)
5. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvého pololetí, bude za první pololetí hodnocen v náhradním termínu, a to první hodinu své přítomnosti v daném vyučovacím předmětu. V odůvodněných případech může ředitel školy stanovit jiný termín pro hodnocení v náhradním termínu. Hodnocení za první pololetí musí být provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
6. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, bude za druhé pololetí hodnocen v náhradním termínu, který bude stanoven na konkrétní den a hodinu ve druhé polovině měsíce srpna. V odůvodněných případech může ředitel školy stanovit jiný termín pro hodnocení v náhradním termínu. Hodnocení za druhé pololetí musí být provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
7. Zkoušky v náhradním termínu se konají převážně formou písemné práce trvající 45 minut a zahrnující učební látku daného předmětu v rozsahu celého pololetí.
8. Nedílnou součástí zkoušky v náhradním termínu z odborného výcviku je odpracování určitého počtu hodin na pracovišti odborného výcviku a vypracování všech odborných prací či výrobků stanovených učebním plánem na dané pololetí. Konkrétní požadavky na zkoušku v náhradním termínu pro jednotlivé obory, ročníky a pololetí jsou stanoveny v Opatření ředitele školy č. 78/2009, které je přílohou školního řádu.t.

II. Opravné zkoušky, komisionální zkoušky

1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.
2. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
3. Opravné zkoušky jsou komisionální.
4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
5. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
6. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

III. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

1. Škola provádí hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení klasifikací a to stupni prospěchu:

  • 1 – výborný,
  • 2 – chvalitebný,
  • 3 – dobrý,
  • 4 – dostatečný,
  • 5 – nedostatečný.

2. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:

  • 1 – velmi dobré,
  • 2 – uspokojivé,
  • 3 – neuspokojivé.

3. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

  • prospěl(a) s vyznamenáním,
  • prospěl(a),
  • neprospěl(a).

4. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
5. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
6. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný

IV. Kritéria stupňů prospěchu a chování

Vědomosti, dovednosti a návyky žáka jsou v jednotlivých předmětech klasifikovány těmito stupni:

  • 1 – výborný – Žák samostatně, aktivně, uceleně, přesně a výstižně sděluje své vědomosti a poznatky. Je schopen přesně postihnout podstatu problému a samostatně interpretovat výsledky. Pohotově a věcně správně reaguje na doplňující otázky.
  • 2 – chvalitebný – Žák samostatně, převážně uceleně a správně sděluje své vědomosti a poznatky. Je méně přesný, pomalejší, ale je schopen postihnout podstatu problému. Na doplňující otázky reaguje věcně správně.
  • 3 – dobrý – Žák uceleně a v podstatě přehledně sděluje a obhajuje své vědomosti. Drobné chyby dokáže opravit s pomocí doplňujících otázek. Je méně přesný, pomalý, ale je stále schopen postihnout podstatu problému.
  • 4 – dostatečný – Žák nedovede samostatně, uceleně a přesně sdělit své vědomosti. Jeho znalosti vykazují závažné mezery, neumí postihnout podstatu problému. Je schopen reprodukovat jen menší celky učiva s pomocí učitele.
  • 5 – nedostatečný – Žák je pasivní, jeho vědomosti jsou kusé, dělá závažné chyby, které není schopen opravit ani za pomoci učitele.

Chování žáků ve škole a při školních akcích se klasifikuje takto:

  • 1 – velmi dobré – Žák dodržuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla morálního a společenského chování.
  • 2 – uspokojivé – Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti školnímu řádu, pravidlům morálního a společenského chování.
  • 3 – méně uspokojivé – Žák se dopustí závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští závažnějších přestupků proti školnímu řádu nebo jeho chování je v rozporu s pravidly morálního a společenského chování.

V. Zásady průběžného hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka zejména:

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenost na vyučování
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s pracovníky pedagogicko psychologické poradny
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

2. Žák musí být z předmětu vyzkoušen nejméně dvakrát za pololetí, z toho nejméně jednou ústně.
3. Obsah a rozsah zkoušek musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami.
4. Prověřování znalostí se zařazuje do vyučovacích hodin soustavně a pravidelně. 5. Během jednoho vyučovacího dne mohou být v jedné třídě zadány maximálně dvě celohodinové kontrolní písemné práce.
6. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, použitý klasifikační stupeň zdůvodňuje. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek zkoušky okamžitě, hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí učitel žákovi nejpozději do 14 dnů.
7. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období.

VI. Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu je zpracován pro každý případ individuálně a je součástí tohoto plánu.

VII. Průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu

V nástavbovém studiu se hodnocení i klasifikace řídí odstavci I – V tohoto dokumentu.

VIII. Klasifikace a hodnocení u závěrečné zkoušky

1. Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:

  • 1 – výborný,
  • 2 – chvalitebný,
  • 3 – dobrý,
  • 4 – dostatečný,
  • 5 – nedostatečný.

2. Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky.
3. Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

  • prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5,
  • prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 – nedostatečný,
  • neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 – nedostatečný.

4. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.
5. Opravné a náhradní zkoušky se řídí § 5 vyhlášky 47/2005 o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem ve znění pozdějších předpisů.

IX. Klasifikace a hodnocení u maturitní zkoušky

1. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
2. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných a maximálně 3 nepovinných zkoušek.
3. Zkoušky ve společné části maturitní zkoušky se konají formou

  • didaktického testu
  • písemné práce
  • ústní zkouškou před zkušební maturitní komisí

4. Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Písemné práce hodnotí certifikovaní hodnotitelé, kteří hodnocení předávají Centru. Hodnocení ústní zkoušky navrhují hodnotitelé maturitní komisi, která je schvaluje. Výsledky předá předseda maturitní komise řediteli školy, který je odešle do Centra.
5. Hodnocení povinných zkoušek společné části na základě dosažených výsledků    převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu:

  • 1 – výborný,
  • 2 – chvalitebný,
  • 3 – dobrý,
  • 4 – dostatečný,
  • 5 – nedostatečný

6. Hodnocení nepovinných zkoušek společné části na základě dosažených výsledků převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu:

  • uspěl
  • neuspěl

7. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek a maximálně dvou nepovinných zkoušek. Nabídku povinných a nepovinných zkoušek a jejich formu určí ředitel školy podle ŠVP.
8. Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a schvaluje zkušební komise.
9. Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice:

  • 1 – výborný
  • 2 – chvalitebný
  • 3 – dobrý
  • 4 – dostatečný
  • 5 – nedostatečný

10. Hodnocení písemné či praktické zkoušky profilové části oznámí předseda komise žákovi bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušek, hodnocení ústních zkoušek oznámí předseda komise ve dni, ve kterém žák zkoušku konal. Výsledky zkoušek předá ředitel školy Centru.
11. Celkové hodnocení maturitní zkoušky zpřístupní Centrum řediteli školy a ten vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
12. Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice:

  • prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než 1,50
  • prospěl, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný
  • neprospěl, jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně